9. Výhled na Brdy

Zastavení  č. 9 - Výhled na Brdy

Pohoří Brdy

Jako dlouhá páteř se od východu k západu táhne středem Čech val lesnatých kopců; první z nich se zdvíhají poblíž Prahy nad Zbraslaví a řada navazujících podélných hřebenů sahá až téměř k Plzni. Bývala to přirozená hráz mezi severem a jihem země, hranice kmenových území a později i prvních slovanských knížectví Přemyslovců a Slavníkovců. Dvě řeky – Berounka a Vltava – čerpají vody z protilehlých svahů tohoto téměř stokilometrového horského pásma, které tak mezi nimi tvoří významné rozvodí. Hřebeny jednotlivých vrchů běží souběžně, dotýkají se navzájem a navazují v dlouhých liniích; připomíná to vlny hnané větrem po hladině jezera. Pro takovéto uspořádání kopcovité krajiny používali staří Slované pojmenování „brdy“ – a z něj vznikl i název celé oblasti.

Na rozdíl od protilehlé Křivoklátské vrchoviny, oddělené od nich širokým plochým úvalem, mají Brdy skutečně horský ráz. Byly vyzdviženy hercynským vrásněním v mladších prvohorách (zhruba před 250 miliony lety) a od té doby se jejich tvářnost nijak podstatně nezměnila. Jde tedy o jedno z nejstarších evropských pohoří, které zaujalo své místo v době, kdy po Alpách nebylo ještě ani památky.

Podle posledních měření je nejvyšším  vrcholem Tok, dosahující 865 m n. m. Původně označovaná Praha je o pouhé 3 m nižší. V centrální části Brd se nachází řada dalších „osmistovek“.

Vojenský újezd

Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl veřejnosti nepřístupný. Tabule s výstražnými nápisy, zakazujícími vstup pod přísnou pokutou a trestem, bylo možné spatřit hned na okrajích lesa, kde všechny cesty uzavíraly pruhované závory. Ve strážních budkách postávali nekompromisní vojáci, vyzbrojení samopaly. Původní dělostřelecké cvičiště, založené v Brdech již za první republiky (provoz zahájen 19 května 1930) se rozrůstalo během německé okupace a maximální rozlohy dosáhlo v dobách komunismu, kdy pohltilo i několik vesnic, které byly na základě úředního rozhodnutí vysídleny a srovnány se zemí.

Ochrana přírody

Vojenský újezd vystřídala Chráněná krajinná oblast Brdy založená v roce 2016. Předmětem ochrany je přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, mokřady, vřesovišti a desítkami potoků. Nižší oblasti jsou porostlé smrkovým lesem s malým výskytem modřínu, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště, milovníci hub a lišejníků tady najdou obrovské množství druhů, včetně některých velmi vzácných.

Turistika

Na velké části středních Brd musela proběhnout pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Asanace skončila v roce 2017 a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti vyznačenými trasami pro pěší i cyklisty. Do některých oblastí je však pro velké množství munice stále zakázaný vstup.

Radar řízení letového provozu

Nachází se na brdském vrchu Písek 691 m n, m. Za Rakouska-Uherska tam stála dřevěná rozhledna, v dobách socialismu dva radary. Od roku 1988 tu je třicet metrů vysoký stožár, modrá koule zakryla radar při modernizaci v r. 2004. Radarová anténa otáčející se uvnitř sleduje letadla do vzdálenosti téměř 300 km a pomáhá tak řídit leteckou dopravu na našem území.

Hrad Valdek

stojí na ostrohu vybíhajícím z úbočí kopce Beranec nad údolím Červeného potoka v CHKO Brdy. Byl založen pravděpodobně v polovině 13. století. V roce 1346 byl obléhán a od dob třicetileté války je pustý. Dochovaly se části opevnění, věže a dvou paláců. Je spojován mimo jiné se jménem Viléma Zajíce z Valdeka. V současné době je nepřístupný, prochází rekonstrukcí.

Hrad Točník

byl zbudován králem Václavem IV. v blízkosti hradu Žebráku, jako oblíbené lovecké sídlo. Stavba zahájena 1390, v roce 1401 dokončeno opevnění. Pravděpodobně dokončen 1408, kdy se Václav IV. na Točník přestěhoval. Prvním královským komorníkem na Točníku byl Bohuš z Drahkova, prvním purkrabím do roku 1411 Jan z Lestkova.

Hrad Žebrák

vznikl kolem roku 1280, Václavem IV. přestavován koncem 14. století. Při zajetí Václava IV. v Králově Dvoře byl panskou jednotou obležen a zapálen, následující léta opraven. V roce 1412 byl místem disputace Jana Husa s mistry Karlovy univerzity. V roce 1408 přesídlil Václav IV. na Točník, v roce 1532 hrad vyhořel a v roce 1552 byl opuštěn.

Meteoradar Brdy – Praha

Nachází se na druhém nejvyšším vrcholu Brd – Praze. Železobetonová stavba měří celkem 56 metrů, úpatí je 860 m n. m. vysoko a radarová věž 916 m n.m. Vyrostla r. 1999 jako náhrada za zastaralou meteorologickou věž Libuš.

A mnoho dalších možných turistických cílů...