Vznik obce

Dějiny obce jsou nerozlučně spjaty s historií vrchu Velíz, který se vypíná nad Kublovem do nadmořské výšky 595m.

Svojí polohou tvoří dominantu západní výspy křivoklátských lesů mezi rakovnickou plošinou a brdskou pahorkatinou na západním okraji středočeského kraje. Jeho název pochází od jména pohanského boha Velese a v této době byl pohanským obětištěm se svatyní. Již na úsvitu našich národních dějin, se zapsal událostí dokumentovanou ve starých českých kronikách a stal se tak dokladem české státnosti. V roce 1003 zde byl na lovu zajat nepřátelskými Vršovci Přemyslovský kníže Jaromír. Na věčnou památku své záchrany nechal na tomto místě postavit kapli sv. Jana Křtitele, která byla později přestavěna na chrám stejného názvu a tak se Velíz stal centrem křesťanství v této části Čech. V jeho blízkosti probíhala spojnice mezi zemskými stezkami a jedna z přilehlých lokalit se nazývá Varta a značí tak místo, kde byla tato cesta střežena místními poddanými.

Velíz je vyhledávaným místem turistů a návštěvníků nejen pro své historické památky, ale také pro svoji výhodnou polohu, neboť převyšuje okolní krajinu a je místem dalekého výhledu do kraje. Pěkný je pohled na Žebrák a Točník, oblast Brd a za dobré viditelnosti až na vrcholky Krušných hor.

Chronologický přehled dějin Velízu:

r. 1003 přepadení knížete Jaromíra Vršovci
r. 1004 - 1012 postavení kaple sv. Jana Křtitele
r. 1037 kníže Břetislav daroval Velíz benediktskému řádu, který zde postavil klášter s chrámem sv. Jana Křtitele a proboštství
r. 1205 za krále Václava I. byly původní dřevěné stavby nahrazeny zděnými. Za celou dobu existence této instituce se zde vystřídalo 12 proboštů.
r. 1421 klášter i kostel vypáleny husity
r. 1425 Velíz přidělen k točnickému panství
r. 1603 první oprava zničeného kostela, klášter již nebyl obnoven
r. 1605 zvonařský mistr Flemík z Rakovníka dodal zvon o váze 15q, který se zachoval do dnešní doby
r. 1770 - 1774 další oprava kostela, přestavba v barokním slohu
r. 1787 za vlády Josefa II. zde náboženský fond postavil faru
r. 1808 - 1813 působí na Velízi vlastenecký kněz a buditel, páter Vojtěch nejedlý ze Žebráku. Za jeho pobytu se zde scházeli představitelé českého národního obrození J. Jungmann, J. Dobrovský a další významné osobnosti té doby.
r. 1837 - 1860 působí zde páter Josef Dmych, učitel J. L. Zvonaře, budoucího hudebního skladatele a pedagoga
r. 1857 první archeologický výzkum Velízu provedl zakladatel české archeologie, páter Josef Krolmus
r. 1890 - 1895 na Velízi působí páter Alois Dostál, redaktor a spisovatel vlastenecké a náboženské literatury a editor kalendářů
r. 1958 - 1967 další rozsáhlý archeologický výzkum na Velízu provedla Dr. Reichrtová z archeologického ústavu ČSAV v Praze
r. 1991 předání kostela na Velízi okresním úřadem do péče OÚ Kublov, provedení generální opravy a statického zajištění objektu podle projektu ing. Černého z Berouna. Pod dohledem ak. sochaře a restaurátora K. Stádníka z Prahy a pracovníků památkové péče byla zachována původní koncepce stavby, respektující historické slohy. Opravu provedlo stavební sdružení LHM z Berouna, místní řemeslníci a financoval ji OÚ Kublov
r. 1995 zahájení oprav dalších objektů areálu na Velízi

V Kublově se narodil hudební skladatel a pedagog Josef Leopold Zvonař, významná osobnost Českého národního obrození. Památky na jeho život a dílo lze shlédnout v památníku v I. patře místní školy. Před ní stojí v parku jeho pomník z r. 1871, mistrovské dílo železáren v Novém Jáchymově. V dolní části obce je k vidění exteriér Zvonařova rodného domku s pamětní deskou, který je typickým příkladem středočeské lidové architektury z přelomu 18. a 19. století. Na lesním hřbitově na Velízi se nachází hrob J. L. Zvonaře. K nejznámějším z jeho skladeb bezesporu patří píseň Vlastenské hory známá pod zlidovělým názvem Čechy krásné, Čehy mé.

Památník J. L. Zvonaře lze navštívit na požádání u OÚ Kublov. Kostel sv. Jana Křtitele na Velízi je otevřen při mši každou neděli v letním období mezi 10 - 11 hodinou, nebo na požádání u OÚ Kublov.